Padlý anděl
18. 11. 2012
Cítíme proměny
dvě srdce znavený,
jsme svíce zářící
na plastové lžíci.
V děsivém tichu
není do smíchu,
ani do pláče,
krev stéká do fáče.
Tma a veselí
společně v posteli.
Neprve polibky,
pak ozvěny z kolíbky.
Ty léta bez volna,
pak dcera povolná,
cluby a hospody,
pije rum místo vody.
Každý den opilá
v šestnácti dospělá,
kluky jak ponožky,
pot stéká z pokožky.
S dalším lehá na lože,
pouští se do soulože.
Rodiče to nevědí,
ráno vše uklidí.
Je tu hrozné zjištění,
brek a detské pištění.
Ona je v jináči,
kapesník slzám nestačí.
Prej není o co stát,
půjde na potrat
a malinký človíček
navštíví drn kytiček.
Den před zákrokem
přijde s výrokem,
že dívka malička
chce toho človíčka.
Vše je hra na city -
láska, slzy, pocity.
Přijdou velké změny
tři období bez viny.
Žádný sex a bez pítí,
je svázaná do sítí.
Kouření všeho je tabu
i jízda v černém Saabu.
Cesta do nemocnice,
strach padl na líce,
stahy v plné parádě
a porod je na řadě.
Na stole porodním
minutky podlední
prožívá v bolestech,
to vše má na bedrech.
Je už slyšet detský pláč,
copak je to zač,
jen drobný klučina,
zde to končí i začíná.
Otec je neznámý,
myslí jen na dámy,
už ale nežije,
jelikož fetuje.
Mladá holka než se vdala,
rodičům vnuka dala.
Synek rád by viděl anděla,
ale matka mu již zemřela.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář