In omnia paratus
2. 3. 2012
Mám tě a pustit nehodlám,
ironie by mi scházela.
Lásku jen tak neprodám,
už by mi dost chyběla.
Jsi má víla kouzelná,
uzkosti lék, jsi nádherná.
Vítr pohrává si s vlasy,
štěstí smích ho ulicí provádí.
Endorfin a jiné krásy.
Cítíš to zvláští kolem nás,
okouzlující je ten jas.
Schází mi tvůj drobný hlas.
Trpké trnky minulosti,
evidentně ztrácí velikosti,
bolesti a strasti mizí.
Okolo stromu svěží mlází
udatně se k nebi plazí.
Sny se mne stale snaží zmást,
oklamat mě, zvrátit slast.
Upřímný pohled do dáli,
vidí nás, my se nebáli,
i kdyby se stalo cokoli,
strach a zášť mě neskolí.
In omnia paratus. (=Na všechno připraven)