Poslední krůpěj
18. 4. 2012
Na Zemi pevnina,
na pevnině stát,
v tom státě louka,
na který chci stát.
Na tý louce rozlehlé
rostlinka lipnice sílí,
na stéblu té rostlinky
pozbyl humor síly.
Na tom stéblu drobném,
jak krůpěj ranní rosy
visí kapka červená
bezdůvodně za pačesy.
Kapko krve, proč tu visíš,
kdo tě tu vytrousil,
vzpomínky si v nitru nosíš,
takové škody natropil.
Víš ty chlapče podivný,
zdá se smrti nebojíš se,
jiný hoch bez naděje žít
si tu život vzal.
On však nebyl bez viny,
když tedy zajímáš se.
Chtěl smrt musel odejít,
cit ho o vše okrádal.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář