Ztrácím
30. 7. 2012
Ztrácím se v sobě samém,
nálady jak čísla v loterii.
Úsměv a já všechny klamem,
jemné kvítky drtím dlaní.
Zlost a strach níčí růže
sevřené v pěstech, kape krev
z květů a rozdrásané kůže
Umírám touhou chytit dech.
Se zákeřností trnů ve vatě,
koukám na svět přes mříže,
přitom jsem volný mé dítě,
svobodo bez klidu a pohody.
Lístky vadnou ostřím slov.
Měsíc krze okna nevidím,
schoval se do stínu, je tu nov,
Závidím a chci také teď.
Rostlinka chudák nemocná
každodenní přetvářkou,
nezvedne se z temného dna.
Ze stejného důvodu s ní zesnu.