Můra a pacient
14. 10. 2013
Zničující touha po chuti marmelády
ta touha nočního hmyzu po světle z žárovek
umírám jak on - vyčerpáním, hlady
jsi zábleskem ze dna černých obálek.
Křídélkami třepotá, neví, že zbytečně
na zem dosedá šedý prach
tváříš se jak pro můru žlutá žář - netečně
jsi tichou vodou, jsi vrah.
Bez dotyku s chtíčem býti ti obětí
kát se jen ze zvyku, však jsem tvůj host
snad drobný tvor daleko odletí
jsi moje prokletí, jsi epický skvost.
Tvorečka dál na sklo vidím dorážet
snaží se bezmocí prorazit stále
poslední pád vzal mi zbytek kuráže
s tebou po boku jsem bláznů králem.
