Salessiova výšina
15. 2. 2016
Chvějící se koruny stromů,
jak krok sun krok tančí.
V blízkosti možného obětí
hledě ze zídky pomyslného domu.
Vrcholek skály se tyčí v pánvi,
jejiž pojmenování nerad pálím,
ačkoliv se dívám v dáli,
vidím les, jenž mnohé ví.
Ví toho tolik, co v rocích se skrývá.
Německá vojska, stavbu železnice i opata,
tak sedím a hledím do směšných dálek,
kde v kouzla a magii druid vzívá.
Přesto je to místo všedně nevšední,
když se stmívá, kdž se rozední.
Stejně tak momenty v trsích trávy
a nakonec i pěvci a jejich zprávy.