Tam s krumpáčem
15. 2. 2016
Stropy se potí a krev padá k zemi,
stejně tak z čela řeky tečou,
když kope se zem či staví domy,
avšak vteřiny se jen vlečou.
Útrapy stahujících se svalů nejen v paži
zpívají o bolesti, námaze, kyslíkovém dluhu,
pějí o práci a střetech vláken na stráži.
Zrak sem tam přechází, zpozoruje duhu.
Neustálé hádky aktinu s miozinem
pumpují do dělníkova těla adrenalin.
Pracantovi tvoří se na mozku lem:
"Proč já to tady zkrátka nezabalím?!"
Protože peníze mu dají za tu strast,
že na horkém slunci dny se smažil.
Není však na šrámy hodna žádná mast
i kdyby vtírat je ji sebevíc snažil.
Nakonec ho síly zradili,
ostatní jen kolem stáli.
"Co dělat?" všichni se radili,
když ten pracant se na zemi válí...