1095 dní poté
20. 3. 2011
Ten osudný den,
kdy smutný jsem jen,
příchází dnes,
ta trefná mez.
Vzpomínám nerad,
na tu věc zlomovou.
Vzpomínám pořád,
na tu tvář nádhernou.
Vlasy tmavé,
zeleň v očích,
tváře dravé.
Vzpomínám dlouze,
i v hlubokých lesích,
je to dnešní nouze.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář