Pomoc nežádoucí
20. 2. 2013
Petr:
Ty jsi neměl o mě lhát!
František:
Ale nebuď hned kat.
Bylo to z lítosti.
P:
Držte hubu výsosti!
F:
Nevíš nic o záměru lži.
P:
Ale vždyť já nemám vši!
F:
Petře, ta holka by tě zničila!
P:
No a? Tak bych dostal do těla..
F:
Ke dnu by tě skopla!
P:
Tak udělám hopla hopla
a bude to pohoda..
F:
Možná tak náhoda..
P:
A co ti do mě vůbec je?
F:
Nechovej se jak sépie.
Jsi snad přítel dlouholetý,
tak přestaň dělat drahoty..
P:
Lásku jsi pošpinil!
F:
Já tě pouze zachránil,
záleží mi na tobě samém...
P:
Mě neoblbneš tímto klamem..
F:
A proč to vlastně řešíme?
Tohle je příliš ošidné..
Prostě jsem ti koupil růži,
však navenek rozedřel kůži..
Je to obrazně řečeno...
P:
Táhni ty shnilá květeno!!
Nebudu se s tebou hádat
a nenechám se slovy klamat!
F:
To se necháš klamat tělem
a roztomilým obličejem??
P:
Nech mě být a jdi pryč!!
F:
Jen si na mě hochu křič..
Až se zase uklidníš,
tak doufám, že mě navštívíš.
P:
Nenavštívím, nechci tě už vidět,
měl by jsi se za vše stydět..
F:
Za co stydět? Za zradu snad?
Nechci vidět ten tvůj pád..
P:
A nutí tě někdo se dívat?
F:
Ty zoufalče, ty budeš ještě škemrat..
P:
Možná budu, ale u tebe ne..
F:
Kdy tvá hloupost pomine?
Až konečně pochopíš,
otevřeš oči a sám to uvidíš,
že kolem tebe je spousty lepších
a taky to, že jsi všem pro smích..
P:
Ona byla nejlepší!
F:
Kdy mysl tvá se polepší,
to je ti jedno jak se chovala,
ani ruku do vody by za tě nedala...
P:
Zase lžeš a lhát budeš!
F:
Ty pitomecku, však ty přijdeš..
P:
Nepřijdu, i kdyby jsi umíral..
F:
Ta myšlenka tě zničí dříve mile,
pak výčitky vyplní tvé volné chvíle
a to jen, že jsi se nedíval,
na duši ti zůstane hnusu val.
P:
A ty jsi co, věštěc nebo svatý,
že mi vkládáš hovna v paty...
F:
Bože můj, vždyť je to furt dokola,
holka, láska, pád a mrtvola..
P:
Vždycky to tak nebyvá..
F:
Slavík ti už nezpívá,
tak nehraj si už,
nejsi Assasin ani Artuš..
Děláš jako bych tě neznal...
P:
Ty jsi se mi teď do života vtěsnal..
F:
Už mě to ale nebaví,
člověk se stará o tvé zdraví
a ty mě tady urážíš,
proště zase narazíš..
(otáčí se a odchází)
P:
Kam jdeš ty břídile!
F:
Pryč, mám práci na sále..
(stále odchází)
P:
Ne! Ty utíkáš jak zbabělec!
F:
(zastavil se, neotočil se a nic neříká)
P:
Stejně je to všechno kec..
F:
Můj milý Petříku,
hřeješ si zmiji na triku,
to moje poslední slova jsou..
Odcházím, tam kde tancujou
krásné dívky, slečny, vdovy..
Ukončuji tento povyk..
(odchází)
P:
Ustupuješ, utíkáš?
F:
(ignoruje)
P: Hej!!